Jak jsem šla na podzimky
V neděli páníčci vstávali neobvykle brzo, dokonce mě museli budit, což tedy rozhodně není normální. Po venčení a snídani jsme sedli do auta a vydali se na delší výlet. Po asi hodině jízdy jsme zastavili u rybníka. Už jsme všude viděla plno psů a byla celá natěšená, co že se to bude dít. Páníčci vzali z auta ještě nějaké věci a vydali jsme se na loveckou chatu v Hvozdné u Slušovic. Cestou jsme potkali pár známých, mimo jiné Jackyho s paničkou, kterého známe od Kristýny, Pavla s Exou a spoustu dalších. Lidí i psů tam bylo požehnaně. Chvili jsme museli čekat, mezitím přijela i sestřička Annie s Kamilou. No to bylo radosti. Pak už se udělala prezence a potom jsme si s páníčkem stoupli do řady a losovala se čísla a ještě byla veterinární přejímka. Tu já nemám ráda. Páníček si vytáhl dvojku, jaké bylo naše překvapení, když jedničku si vytáhl Pavel s Exou a čtverku Kamila s Annie. Ještě jsme byli ve skupince s tollerkou, co měla trojku a s Julií a labradorkou Bonitkou, které se vytáhli pětku. Všichni pejsci (kromě tollera) měli hnědou barvu, takže jsme se jmenovali hnědým týmem.
První disciplína co nás čekala byla vlečka srstnaté. První šel Pavel s Exou a Exa donesla králíčka v rekordním čase. Šikulka. Moji páníčci měli velký strach, abych hned první disciplínu nezkazila, ale dopadlo to dobře. Páni rozhodčí byli moc fajn. Jeden tahal vlečku a druhý čekal s námi na nástřelu. Vlečka se tahala ve vysoké trávě a já jsem neměla žádný problém rychle po vlečce běžet, králíčka hned najít, lapnout a donést páníčkovi. No to bylo radosti! Hned z první disciplíny plný počet bodů a malá 4 z přínášení. (4 je nejlepší známka) Po nás šla na řadu tollerka, která bohužel králíčka nedonesla, asi byl moc těžký, nebo se jí nelíbil, těžko říct. Po ní šla sestřička Annie a ta také neměla problém a rychle králíčka donesla a nakonec Bonie s paničkou, také s plným počtem bodů. A tak se z nás definitivně stal celohnědý tým a auty jsme se přesunuli na další disciplínu.
Tou bylo vodění a marking. Vodění probíhalo v lese, šlo se po cestičce, všude bylo plno vůní a klacíků, ale já jsem šla páníčkovi hezky u nohy. Prvně na vodítku a potom bez vodítka. Takže opět plný počet bodů. Následoval marking na posečené louce. Ten byl doopravdy lehoučký, asi 30kroků a zvěř byla na louce hezky vidět. Střelec vystřelil, zvěř dopadla, páníček chvilku čekal a pak mě poslal. Já jsem vyběhla jako blesk, lapla kačenku a utíkala zpátky, jak nejrychleji jsem uměla:-) Zase plný počet bodů a malá 4 z přinášení. Sestřičce Annie se aport zdál asi moc lehký, protože si ke kačeně neuvěřícně čuchla a oňufala ji, jakože, jak je vlastně možné, že byl ten marking tak krátný a ještě byl tak vidět. Bohužel ji to stálo bodíky, rozhodčí byli opravdu přísní a z markingu dostala Annie 3. Potom šla ještě Bonie, která se ale na kačenku tak těšila, že hned po výstřelu pro kačenku vyběhla a také dostali nižší známku.
Dál nás čekal přesun hlouběji do lesa, kam jsme šli na vlečku s pernatou. Probíhala na čerstvě posečené louce, přičemž tráva tam stále ležela a strááášně smrděla. Vlečka byla doopravdy dlouhá, tažená přes celou louku a bažant byl nechán až na hranici louka/les, přičemž rozhodčí se schoval do lesa. První šla Exa a nevypadlo to moc dobře, Pavel ji musel třikrát nasadit, to už ale pernatou donesla. Pak jsem šla já. Běžela jsem, jak mi síly stačili, doběhla až skoro k lesu a tam lítala a různě se stáčela. Páníček mě radši zavolal a nasadil znovu, panička pak říkala, že to byl velký nervák, ale napodruhé už jsem pernatou donesla. I Annie a Bonie měli stejný problém, pro nás pejsky bylo opravdu těžké cítit bažanta na posekané trávě, zvlášť, když před námi už tahali vlečku 2 skupinky. Nakonec jsme ale skončili všichni s plným počtem bodů a malými 4 z přinášení:-)
Po lesní cestě jsme se přesunuli na poslední disciplínu před obědem a tou bylo slídění s dohledávkou. Potkali jsme cestou předchozí skupinku, přičemž nás trošku vyděsili, u nich totiž na dohledávce vypadli 3 psi z 5ti:-( Na slídění jsme museli delší dobu čekat, ještě před námi byli 4 pejsci z jiné skupinky. Slídění probíhalo v hodně vysoké trávě, já se nechala páníčkem pěkně posílat do stran a po výstřelu jsem pernatou celkem rychle donesla. Dostali jsme s páníčkem velkou pochvalu za poslušnost a ovladatelnost, ale zároveň nám pan rozhodčí trošku vyhuboval za to, že mně prý páníček nenechal ani trošku vydechnout a že bych měla pracovat více samostatně. No, ale setjně jsme měli plný počet bodů, takže je to fuk. Páníčci jsou prý rádi, že jsem tak poslušná a nelítám si, kde se mi zlíbí. Poté co naše skupinka úspěšně doslídila jsme se přesunuli zase k chatě, kde se měla posuzovat ještě disciplína přinášení kachny z vody. Čekalo se ale, až dokončí všechny disciplíny i ostatní skupinky a všichni se nají (páníčci si dali srnčí guláš, který jim prý moc chutnal) a odpočinou si.
Čekání bylo doopravdy dlouhé, ale nakonec jsme se dočkali a přesunuli se k rybníku. Páníček mi tam ještě rychle hodil dummyball, abych pak prý nedělala ofuky. Na řadu jsme šli hnedka druzí, zase po Exe. Rozhodčí hodil kachnu, padl výstřel, páníček počkal a poslal mě, já šla sice rozvážně, ale moc pěkně, po výstupu z vody jsem si kačenku položila (aby bylo nějaké dráma:-) ) spravila si ji a potom zase bez povelu ji pěkně vzala a donesla páníčkovi. Uf, páníčkům spadl velký balvan ze srdce, úspěšně jsme dokončili všechny disciplíny s plným počtem bodů, a samými malými čtverkami z přinášení, z čehož vznikla velká čtverka, tedy také ta nejlepší známka. Potom se zase u chaty čekalo, než rozhodčí spočítají výsledky. Už mě to nebavilo, tak jsem si lehla a i si chvilku zdřímla.
Po nějaké době rozhodčí vyšli z chaty a volali si čísla losu 1 (Exa), 2 (já) a 15 (černá labradorka), kteří jako jediní z početné skupinky 19psů, měli plný počet bodů. A šlo se na rozstřel. Vůbec jsem nevěděla, co to znamená a také jsem byla hodně unavená, ale páníček řekl jdeme, tak jsme šli. Rozstřelová disciplína byl marking, tentokrát ale probíhal na louce za chatou, kde bylo po pás trávy. To tedy oproti předchozímu markingu bylo pěkně těžké. Šli jsme na řadu podle věku, takže jsem šla první já. Zazněl výstřel, rozhodčí hodil pernatou a páníček mě po upozornění rozhodčích poslal, pamět k aportu jsem měla geniální, hned jsem zvěř našla, vzala a šla k páníčkovi. Ale nějak jsem si ji špatně vzala, tak jsem ji ještě 2metry před páníčkem položila, lépe si jí dala do tlamky a teprve donesla. Celkový čas 23sekund. Po nás šla černá labradorka, která zvěř déle dohledávala a nakonec Exa u které zase Pavel čekal, až si se zvěří předsedne. Obě labradorky měli shodný čas 22sekund, tedy o sekundu rychlejší než já:-) Proběhl tedy ještě jeden rozstřel, kdy s časem 17sekund vyhrála Exa Lady Alison. Doopravdy zaslouženě. A sestřička Annie skončila také v I.ceně. Jojo, my holky z Annenských zahrad jsme prostě šikovné:-) Po rozstřelu ještě proběhlo vyhlášení, velké focení a návrat domů.
Byl to náročný celodenní výlet, ale vyplatil se. Skončila jsem na celkovém 3. místě z 19psů, z toho 6psů zkoušky nedokončilo a na 1.místě mezi flaty (celkově bylo flatů 7) s titulem CACT a plným počtem bodů. Doma na poličce nám tedy přibyl již druhý pohár ze zkoušek (první máme z OVVR) a páníčci jsou na mě náležitě pyšní. Prý mi teď dají menší pauzu a pak zase pojedeme ke Kristýně trénovat. V červenci mě totiž čekají Lesní zkoušky a Vodní práce. Tahle sezona bude náročná. Konečné výskedky: 20130609-PZ_Hvozdna.pdf (181,9 kB)
Foto: angiezannenskych.rajce.idnes.cz/PZ_Hvozdna_16.6.2013/
