Jak jsem šla (zase) na ZPR
Ti páníčci mi někdy dávají zabrat, to Vám teda řeknu. V sobotu ráno jsme vstávali celkem brzy. Panička mě vzala vyvenčit a cestou jsme se stavili v pekárně. To musím vždycky čekat přivázaná před obchodem a nenápadně načuhuji, co že to tam ta panička dělá:) Byla jsem ve velice dobré a neposlušné náladě, tahala jsem na vodítku a nechtěla jít vůbec domů a moc jsem zlobila a byla trošku hyperaktivní. Panička se rozčilovala, co se mi to zase stalo, že se chovám jako blázen:-) Prostě jsem se dobře vyspala, nic víc. Po snídani jsme nasedli do auta a vyrazili po dálnici na Machovou (okr. Zlín).
Sraz byl v místním kulturním domě. Hned jak jsme dojeli jsem viděla Pavla, ale Exa nikde. Jaké bylo mé překvapení, když místo Exy byla v autě zavřená moje sestřička Annie:-) Měla jsem velkou radost, že je oba vidím, jen mi nebylo jasné, kde byla Annie panička Kamila /ale páníčci říkali, že byla na nějaké dlouhé služební cestě, takže Annie na těchto zkouškách vede Pavel/. V kulturním domě bylo plno pejsků, které už víceméně pravidelně potkáváme na zkouškách. Flati jsme tu byli 4 - já, ségra Annie, Blekýs a Fly. Páníčci mě nahlásili, odevzdali průkaz původu a očkovák a čekalo se na nástup. Na nástupu proběhlo losování a rozdělení do skupin. Páníček vytáhl č. 18, což pro nás znamenalo, že nás první den čeká voda a pole a že budeme v naší skupince chodit na řadu jako poslední (celkem bylo přihlášených 18psů, rozdělených do 3skupin). Ve skupině s námi byla i sestřička Annie s Pavlem, Blekýs, dál 2labradorky (a jedna z nich byla ta, co mě pokousala na leskách ve Švábenicích, takže jsem si na ni dávala setsakramentského majzla!) a 1zlaťák.
Po nástupu jsme se přesunuli na místo zkoušek, museli jsme přejet auty a potom se šlo ještě kus pěšky a protože pršelo, bylo všude plno vody a bláta. Ale terény byly přímo nádherné, to se musí nechat. Na místě zahájení disciplín byl dokonce stan s občerstvením a bylo to celé moc dobře zorganizované. První disciplína, která nás čekala byl Klid na stanovišti. Všech 18psů si nás stouplo do řady vedle sebe a museli jsme sedět nebo ležet u nohy svých vůdců a ani nedutat. A v lese probíhala naháňka a střílelo se a my se mohli jen dívat. Bylo to pěkně těžké. Ale zvládla jsem to na nejlepší možnou známku, tedy 4:-)
Pozn. paničky: Toto Angie neviděla, protože stáli na druhém konci řady a proto vám sem musím tento jedinečný zážitek napsat já. Honci z lesa bohužel vyhnali mladou srnku a pejsek (trialový labrador) s číslem losu 2 nevydržel a vydal se za ní. Jaké bylo moje překvapení, když se po chvilce onen pes vracel a v mordě NESL onu srnu. Donesl ji až k paničce a tam ji nechal ležet. Srna byla v takovém stavu, že se nedokázala ani pohnout a proto musel zasáhnout jeden z rozhodčích a srnu podříznout. Tento pes byl samozřejmě ohodnocen známkou 0 a zkoušky pro ně skončili.
Dále už jsme se rozhodili do skupinek po 6 a šli jsme na další disciplíny. Nás nejdříve čekala voda. První disciplína byla kachna z hluboké vody. Rybník byl celý zelený - zrovna asi kvetl a pro nás pejsky to nebylo nic moc. Sedla jsem si vedle páníčkové nohy, zazněl výstřel, padla kachna a po 3sekundách mě páníček poslal. Já pěkně šla a zelenisko ve vodě mi vůbec nevadilo a kačenku rychle a přesně donesla i s pěknou předávkou. Známka 4 za kachnu z hluboké vody a malá 4 za přinášení kachny. Dál se šlo na handling ve vodě. To se do vody hodily dvě kachny tak, abychom to my pejsci neviděli a pak jsme je museli donést v pořadí, které určil rozhodčí. Já šla na řadu zase poslední, dívala jsem se na kachýnku, co plavala vpravo a rozhodčí si toho všiml a naschvál nejdřív chtěl donést tu levou. Ale já to zvládla, sice jsem zkusila plavat k té pravé, ale páníček mi dal povel vlevo a já hned zahnula. Moje neuvěřitelná poslušnost sklidila velký obdiv u rozhočích. A to už jsem kačenku měla a hezky s ní plavala až k páníčkovi. Pravá kachna byla doopravdy těžká v tom, že byla vhozena až za kládu, která plavala ve vodě. Páníček mě tedy poslal na BACK a já plavala a když už jsem byla u klády, řekl páníček další důrazný back a já jí ve vodě přeskočila a plavala dál. Potom mi chvilku trvalo, než jsem kačenku uviděla a páníček mě musel navigovat (pozn. paničky: v tom zelenisku na hladině to bylo doopravdy obtížné pro všechny pesany, kačeny nebyly ve vodě skoro vidět), ale zvládli jsme to. Se samými 4. Dále se šlo na dohledávku v rákosí. Bohužel pan rozhočí neměl nejlepší nápad - jednu kačenku pověsil na strom a druhou hodil na dohledávku. Foukalo ale zrovna tak, že všichni první 4psi chytili do nosu nejdříve tu kačenku na stromě a poskakovali pod stromem a nevěděli, jak ji od tama sundat:-) Ale všichni nakonec kačenku našli a když jsem šla na řadu já, tak už kachna na stromě nebyla, takže jsem to měla o to jednodušší a kachnu pohozenou na zemi ve vodě jsem rychle dohledala a donesla. Poslední co nás čekalo u vodních disciplín byla chůze na vodítku a bez vodítka. Tato disciplína se odehrávala na bahnité cestě, chůze byla ztížená tím, že jsme si během cesty tam a pak i cesty zpátky museli pokaždé 2x zastavit a já se měla posadit. No zvládla jsem to opět na 4. Uf, vodní disciplíny jsme odešli se samýma 4. A dokonce byla naše skupinka i kompletní, nikdo nevypadl, i když ne všichni měli samé 4.
A tak jsme museli čekat, protože ostatním skupinkám to trvalo dýl než nám a mezitím jsme si odpočinuli a dali si oběd. Já ještě v čekací pauze proběhla všechny kaluže co tam byli a řádila jsem jako ďas. Plná energie a s doboru náladou. To jsem nevděla, že to nejtěžší mě teprve čeká:-)
Po obědové pauze jsme se přesunuli na polní disciplíny. První byla vlečka s bažantem na louce. Terén byl mokrý, ale všichni pejsci si s vlečkou poradili docela dobře. Sestřičce Annie sice vyběhly na vlečce z přilehlého křoví dvě srnky, ale ona je ani nezaregistrovala a běžela si po stopě, šikulka:) A zlaťák, co byl také s námi, měl docela smůlu, protože na konci vlečky byl schovaný zajíc a on se po chvilce váhání radši vydal za zajícem, než pro bažanta. Bohužel jej panička nemohla odvolat a proto také vypadli. My šli na řadu jako poslední, vlečka nebyla nejdelší, i tak se můj čas - 40sekund - dal považovat za tryskový:-) Bohužel paní rozhodčí se nelíbilo, jak si ode mně páníček přebírá zvěř (to jest tak, že si ruku zasune pod moji mordu, dotkne se mě a já kus pustím), v řádu je prý jasně dáno, že vůdce se nesmí při přebírání psa dotýkat (pozn. paničky - nikde v řádu jsme ovšem tuto formuli nenašli) a přinášení ohodnotila známkou 2. Po zkušenosti z Čertova Břemena se páníček s rozhodčími nehádal - asi měl, protože právě tento problém - jen těchto konkrétních 2rozhodčích - nás nakonec posunul až do III.ceny. Po vlečkách se šlo na handling na poli, tedy tyčky. Rozhodčí schovali ke každé tyčce jednoho bažanta, tak abychom to my pejsci neviděli. Já tuto disciplínu zvládla celkem obstojně, páníček mě poslal na back, první tyčka byla ok a já první kus docela rychle přinesla. Bohužel při předávce jsme po kusu chňapla a rozhodčí mi za toto chňapnutí dali opět 2 z přinášení - v tomto případě celkem oprávněně. Druhá tyčka byla taky ok, překvapila jsem a nestáčela se k tyčce první, nicméně jsem cestou trošku odbočila a musel mě páníček navádět víc, než na tyčce první. Předávka tentokrát proběhla v pořádku. Z handlingu jsme dostali nejvyšší známky, z druhé tyčky nám dali rozhodčí malou 3 za poslušnost (důvod neznáme, protože na páníčkovi povely jsem reagovala skvěle). Poslední nás čekal tento den marking. Rozhodčí házel bažanta kus za sebe, asi aby to bylo těžší, navíc za menší kopeček, abychom to neviděli. Zazněl výstřel, padl bažant, já musela 10 sekund počkat a už mě páníček poslal. A já běžela a jako jediná z naší skupinky vůbec nepřeběhla, kus hnedka vzala a rychle donesla páníčkovi. Jenže páníček byl z předávky a komentářů rozhodčích tak rozhozený, že dlouho čekal, než si kus vzal a nakonec ta předávka neproběhla vůbec tak, jak si představoval a zase jsme dostali z přinášení malou 2. Po zprůměrování vyšla z přinášení známka 2,5, což dle řádu znamená výslednou 2. Ach jo, páníčci byli hodně zklamaní, tato známka pro nás znamenala III.cenu.
A to už bylo ze sobotních disciplín vše, takže jsme se vydali zpět k autům a já byla cestou na volno a mohla jsem se honit a lítat se ségrou Annie a s Blekýsem a bylo to bezva, protože jsme lítali v kalužích a řádili a krásně jsme se proběhli...
A v neděli ráno jsme zase vyrazili na Machovou. Přijeli jsme tak tak, v propizicích byl sraz napsán v 9hodin a k nám se nedostala informace, že je sraz už v 8, takže jsme nástup málem nestihli:) Hned po nástupu jsme nasedli do auta a vyrazili do terénu. Mě dneska čekal les. Cestou od auta na disciplíny mě páníčci pustili a i Annie byla na volno, takže jsme se pěkně proběhli. Páníčci asi chtěli, abych byla unavená, protože první mě mělo čekat odložení.
Odložení probíhalo na lesní cestě a všichni jsme ho v pohodě zvládli s plným počtem bodů.
Po odložení se šlo na čtverec. Páníček mě poslal, já běžela a rychle donesla 1.kus a za chvilku i 2.kus. Čas byl necelé 2minuty, tedy známka nejvyšší a za přinášení srstnaté malé 4. Jedna labradorka od nás ze skupiny podala neuvěřitelný výkon, kdy ze čtverce donesla oba kusy najednou:) Asi má větší tlamu než já, mně by se tam dva zajíčci teda nevlezli:)
Po čtverci nás čekala poslední disciplína a tou byla vlečka srstnaté. Tahalo se na louce směrem k lesu a rozhodčí se potom vždycky na konci schoval do lesa nebo pod strom. Já jsem si říkala, že to udělám trošku napínavější, když to bylo celý víkend bez problémů. Páníček mě nasadil, já pěkně šla po stopě, až už jsem dorazila ke kusu a tu jsem si všimla, že se tam někdo krčí pod stromem. Byl to pan rozhodčí a mě se teda doopravdy nelíbil, tak jsem na něj zaštěkala, to už mě ale volal páníček, abych se vrátila. Nasadil mě ještě jednou, já zase šla přesně po stopě, doběhla na konec a šla se podívat (celá napružená) k rozhodčímu. Už jsem na něj neštěkala, ale fakt se mi na něm něco nezdálo. Páníček mě znovu zavolal a nasadil do třetice (to se může, kdyby jste to náhodou nevěděli). To jsem opět pěkně šla, na konci se ještě podívala k lesu a nakonec králíčka vzala a donesla. Uf, páníčkům spadl obrovský balvan ze srdce. Už se báli, že na poslední disciplíně vypadneme. Vlezla jsem se do časového limitu pro známku 3, za přinášení jsem dostala malou 3, protože jsem prý několikrát přešla po kusu a nedonesla jej. Ale protože se známka z přinášení průměruje, konečná známka z přinášení srstnaté byla 4. A bylo to za námi. Páníčci říkali, že jsou moc pyšní, že jsem zvládla tak pěkně vrcholové zkoušky a dostala jsem plno dobrot. A za odměnu jsem mohla běhat po louce s Annie. To bylo bezva.
Potom jsme se přesunuli zase na Machovou, kde jsme čekali na vyhlášení. Já v době čekání a oběda spala v autě, ale občas mě páníčci vypustili a mohla jsem běhat s Annie a ostatními pejsky. Annie už mě měla za celý víkend asi plné zuby, protože já se pořád chtěla honit a blejzat ji a ona ne a radši se schovávala k Pavlovi. Ach jo.
Ještě před vyhlášením proběhl rozstřel o první místo, do něj šla GR, kterou já neznám a FCR Fly od pana Vrány, kterou docela často na zkouškách potkávám. Rozstřelovou disciplínou byl marking a díky času vyhrála goldenka. Potom už proběhl nástup a vyhlášení. Nakonec jsem získala 196bodů z celkových 204, ale díky známce 2 z Přinášení pernaté jsem se posunula do III.ceny. I tak jsem dostala ale plno dárků a odměn a ze zkoušek jsme odjížděli scie trošku zklamaní, ale na druhou stranu šťastní, že jsem ZPR zlvádla a hlavně hodně unavení. Jsem zvědavá, jestli mě letos ještě páníčci na nějaké zkoušky vezmou. Já bych chtěla, je to vždycky velká zábava!
Pozn. paničky: Ani po dvoudenních zkouškách Angie nebyla vůbec unavená a v pondělí na procházce lítala s Cherinkou po poli jako blázen. Angie je teď plná energie a je ve skvělé formě.
ZPR_Zlin_vyplneno.pdf (172,8 kB)
