Intenzivní trénovací týden
Máme za sebou intenzivní trénink na lesní zkoušky a speciální zkoušky vodních prací. Po individuálce barvy jsme se věnovali ostatním disciplínám, kdy jsme si udělali malý páteční trénink u nás u Opatovic. Vyzkoušeli jsme si slídění s dohledávkou na louce a v lese, marking na louce i v lese, pár vleček v lese, odložení, následování a chůzi. Angie byla strašně moc šikovná a pracovala krásně, kačku i dummy nosila jako drak.
V sobotu jsme se u Pístovic věnovali barvám. Udělali jsme tři barvy, nejdelší byla 450kroků, Angie pracvoala přesně a spolehlivě, nedělali ji problémy změny terénu (cesta, houští, potok) a čerstvou barvu vypracovávala skvěle.
V neděli nás čekala příprava na vodní práce s Kristýnou v Popůvkách. Na výcviku jsme se sešli my a ještě lebrador Pedro. Začali jsme prácí v rákosí. No, nevím, jestli už toho měla Angie dost, nebo je prostě madam, ale do rákosu se jí chodit nechtělo, páníček se moc zapotil, aby pracovala. A Angiina "skvělá" práce pokračovala. Následovala dohledávka, přičemž vůdci šli s pejsky do obilí, Kristýna z něj vyšla a přes cestu k vodě hodila kachnu. Angie celou dobu hledala ve vysokém obilí a vůbec ji nenapadlo, že by kačenka mohla být až za cestou. Nakonec kachnu našla, ale stálo nás to hodně nervů. A jízda pokračovala, když se šlo na kachnu z hluboké vody. Prvně Angie chtěla hned pro kačenku vyrazit, po návratu dělala kraviny a kačenku vynesla z vody, položila na kraj a tvářila se, že už jí páníčkovi nedonese. No byli jsme z ní opravdu nešťastní. Klid na stanovišti a chůze proběhla naštěstí bez problémů.
Na úterý jsme si domluvili další individuálku na barvy, ale vzhledem ke Kristýniné nemoci jsme ji museli zrušit. Po práci jsme si tedy jeli nakapat barvu sami. S tím, že jsme si nakapali dvě barvy, označili si konce a jeli k rybníku i se Zuzkou a Cherrynkou potrénovat vodní práce. Holky plavaly jako o život, byly nadšené z žabek a moc se jim nelíbil pán, co si dovolil v rybníce plavat. Po asi dvou hodinách řádění jsme se vydali opět k Pístovicím do lesa zkusit barvu starou 3hodiny. Páníček šel nachystat srnčí kůži na konec barvy a my zatím čekali. Angie se ale opravdu nepředvedla, vůbec barvu nechtěla vypracovávat a byla to celkově katastrofa. Nakonec jsme ke kůži došli, ale stálo nás to plno sil a sebezapření. V ten moment jsme si uvědomili, že lesní zkoušky, na které jsme měli jít v sobotu, budou možná pěkný průšvih.
Poslední trénink jsme si dali v pátek odpoledne, nakapali Angie dvě barvy a asi po hodině na ně vyrazili, práce Angie byla docela pěkná, snažila se a s menšími chybkami jsme došli zdárně k cíli:-) S pocitem, že barvu by jsme potřebovali cvičit ještě minimálně měsíc, abychom měli jistotu, že ji Angie bezpečně zvládne:-)